Dnes je neděle a tak jsme se s Marianou a s Dančou vydaly na výlet na Kozel. Nejprve jsme posnídaly v Kaabě na úplně vylidněných a pustých Vinohradech a pak jsme vyrazily. Prošly jsme se po zasněženém parku, vypily svařák ve venkovní cukrárně Marianiny tetičky a poseděly v místní čajovně, kde na nás čekalo dalajlámovo poselství, bůhví proč rozdělené do devatenácti bodů. Mimo jiné v něm stálo, že alespoň jednou do roka by měl člověk navštívit místo, kde ještě nikdy nebyl, což znamená, že já i Danča máme pro letošek splněno. Závěrečná zabijačka ve Mlejně byla pak nakonec trochu zklamání.

Today is Sunday, so we set off to visit the Kozel castle with Mariana and Danča. First, we had breakfast in Kaaba, and I've never seen Vinohrady so empty and dead as this morning. At Kozel, we took a walk in the snowy, cold park, had some mulled wine in an outside confectionery run by Mariana's aunt, and then some tea in the local tea room. There, we learned dalailama's message, god knows why divided into 19 points. One of these stated that everyone should visit some place new at least once a year, which means me and Danča can check this point off the list. The final pig slaughtering feast in Mlejn was a bit of a disappointment, though.


Steady your mind and calm your senses. And yes, of course she wears Diesel. What did you expect anyway?

Den po sushi večírku na mě v ledničce čekal zbytek zeleniny a krásný kus tuňáka a lososa. Vylezl z toho příjemný oběd, totiž stir-fry ze zeleninových proužků a úžasné dva rybí steaky obalené jen v nahrubo drceném pepři. Podobné věci bych chtěla v ledničce nacházet častěji...

The day after the sushi party, my fridge revealed some leftover veg plus a lovely piece of each tuna and salmon. This was turned into a rather pleasant lunch, that is, stir-fried vegetable strips to accompany the wonderful fish steaks, grilled with roughly crushed pepper. I wish I found such things in my fridge more often...