December 16, 2006
další pokračování na téma náš pejsek. za dva týdny růženka neuvěřitelně vyrostla a už je z ní úplně pes - umí štěkat, kousat, vrčet i blbnout. jídlo a spaní jí ale pořád jdou nejlíp (přesvědčte se sami). jinak je samozřejmě stále moudřejší, krásnější, a, dlužno dodat, větší. protože růža i bráchové a ségry rostou jako z vody, maminka nikita je z nich čím dál utrápenější. už aby ta cháska šla z domu a ničila pro změnu někoho jiného. třeba ty natěšené páníčky...
the růženka story continues. in the course of two weeks, růženka has grown incredibly, and now, she is a real dog: she can bark, bite, growl, and fool around. still, sleep and food remain to be her favourites (as you may see in the gallery). needless to say, she is also growing wiser and more beautiful, and, as we must admit, also bigger. since she grows just as fast as her brothers and sisters, their weary mom seems to be very much looking forward to that moment when all the little bastards will be gone to abuse someone new. most likely their new, eager owners.
December 05, 2006
s malým zpožděním oznamujeme radostnou událost: 21. listopadu se konečně narodila naše růženka. má tři ségry a tři bráchy, barvu mají spíš po tatínkovi, a jsou si všichni dost podobní. růženka je ta celá světlehnědá s bílými prstíky na zadních tlapkách. údajně je ze všech nejklidnější, usilovně baští a určitě se těší na svůj psí život, který jí, upřímně řečeno, už teď docela závidim. jo a ta poslední fotka, to je ježek cyril, nikoli osmé štěně.
okay, here is the belated news: růženka was born on the 21st of November. She has three sisters and three brothers and they are the most beautiful and clever dog bastards ever born. she is the one with no black, pure brown with some white on both of her rear paws. and the last picture shows our hedgehog named cyril, not the eight puppy, in case you wondered.
November 29, 2006
dělníci skončili. nutno říci, že preciznost jejich práce nám až vyrážela dech - například se jim podařilo probourat díru k sousedům (a samozřejmě ji nechat tak, jak je, protože plynař přece není zedník); také jsme dosud netušili, že na trubky o průměru centimetr a půl je nutné vysekat sbíječkou krátery a tunely, kudy by mohlo vést metro. v galerii ale také uvidíte naší budoucí příčku (díky, Pavle), tedy příslib lepších zítřků... PS: tenhle post má značné zpoždění, velký kus příčky dnes už stojí. je to tím, že jsem se zapojila do pracovního procesu a tak nemám už vůbec, ale vůbec na nic čas.
our contractors have gone. we were outright shocked by the precise, almost surgeon-like character of their work; their mastery was demonstrated, for example, by the peep hole with the diameter of nearly 10 centimeters they kindly provided for us, so that we could spy on our neighbours, or the enormous tunnels which would be fit not only for our fragile gas pipes, but perhaps for an underground link with the outside world, too. nevertheless, the gallery also shows a promise of the things to come (thank you, Pavel) - the future division between the rooms, here in the form of shiny, white, new bricks. Note: this post is delayed, because I started a full-time job and my time is sparse. The dividing wall is, in fact, half way up by now.
November 09, 2006
protože v bytě samotném v tuto chvíli pracují jiní, můžete alespoň nahlédnout do mého poznámkového bloku. představy je bohužel podstatně snazší nakreslit, než dovést k realizaci, a koláž s účtenek také vypadá podstatně lépe na obrazovce, než na výpisu z účtu. ale co, takový je život...
for a while, we left the flat in the hands of professionals. to keep you amused, I at least provided a couple of sketches of the future beauty. as you may see, my drawing isn't all that great; still, it is much easier to draw it all than to actually make it happen. and the array of receipts also looks much better on screen than on the bank statement... oh well, that's life!
October 28, 2006
malá odbočka: tohle je Nikita, neboli nastávající máma našeho psa, konkrétně psí holčičky Růženky. Nikita je americký buldok, táta je maďarský ohař. Růženka bude tedy čistokrevný bastard. narodit se má okolo 17. listopadu a domů si jí poneseme někdy o Vánocích, doufejme, že už do nového bytu... Růženka bude príma!
a little diversion: this is Nikita, the expectant mother of our future dog, a girl dog called Růženka, to be precise. Nikita is an American Bulldog, the dad is a Vizsla. So Růženka will be a 100% pure-bred bastard. Růženka is expected around the 17th of November and we shall have her home around X-mass. She will be fun!
otázka z minula byla vyřešena: kontejner. dnes jsme bourali příčku (tedy, Pavel boural příčku) a vynášeli suť. všechno vyšlo těsně-přesně: nebýt Františka, vynosit jsme to nestihli (kdo by tušil, že pracovní doba řidičů končí v 15:30...), nebýt širokého chodníku, tak se nám kontejner nevešel přímo pod okna, a nebýt šťastné souhry náhod, nevešlo se to do něj přesně akorát. prostě nám přálo štěstí...
the question was solved: we paid to have the rubbish removed by professionals. however, it was us who had to load the enormous bin. the afternoon thus consisted of carrying endless buckets of rubbish, around a ton of weight in total. but, overall, we were lucky: if it weren't for František, we wouldn't make it in one afternoon (yes, the drivers finish at 3:30 PM), and who knows how it happened that it all fit in the container just about...
October 18, 2006
demolice podruhé. ničení úspěšně pokračuje, začíná nás ale pálit čím dál aktuálnější otázka: kam s tím vším bordelem? na dvůr? do sklepa? nebo objednat kontejner? uvidíme.
destruction, again. demolition goes on successfully, but an important question has arisen: where should all the rubbish go? the courtyard? the cellar? or do we really need to pay for a huge rubbish bin?
October 15, 2006
v bytě se začíná naprostou destrukcí. Pavel ničil, já s Vandou a s Michalem jsme škrábali. V galerii najdete pár barevných diagonálních studií i portréty nad závěrečnou malinovkou.
all the DIY has to begin with utter destruction. Pavel was the one to demolish, while I, Vanda and Michal attended to the walls. In the gallery, you will find a few diagonal colour studies, together with a couple of portraits over the final raspberry fizz.
October 13, 2006
první večírek se konal ve znamení romantického osvětlení, velkých očekávání fixou na zdi, čurání na dvorku, dramatických odchodů a italské parmigiany. a co ty následky!
the grand opening had it all - romantic lighting, grand expectations drawn with a marker on the wall, courtyard toilet, leaving drama and italian parmigiana. and the morning hangover, of course.
